V minulych dnech jsem se účastnila dětské oslavy narozenin. A opět jsem dostala lekci v dobrém slova smyslu?. Zase jsem totiž řešila dospělácké “musy” a byla v roli “policajta”:). Až po chvíli jsem pochopila, že děti si jedou podle svých vnitřních semaforů a křižovatku her a neshod zvládnou hravě i beze mě?.
Děti volně pobíhaly všude kolem. Upřeně jsem je pozorovala a obdivovala množství energie, které v to pozdní odpoledne vydávaly. Pak mi to došlo. Prostě BYLY v přítomnosti. A to na 100%. A bylo moc příjemné sledovat tuto jejich schopnost dělat něco opravdově, naplno a soustředit se jenom na jednu věc. Být teď a tady. Odbíhat tělem, ne myšlenkami.
Načerpala jsem i z jejich další schopnosti – nebrat věci osobně a nepodléhat osobní důležitosti. Mimochodem jedna ze Čtyř dohod? (doporučuji knihu Čtyři dohody od Dona Miguela Ruize). Chvíli mají spor, chvíli si hrají. Plynule a bezprostředně se při hraní oťukávají, poznávají a přijímají. Není pro ně důležité, kdo je kdo. Ale jak je komu s kým. Chvíli pláč, chvíli smích. Ale i bez zásahu dospěláků si svoje “spory”povětšinou uměly vyřešit po svém.
A do třetice všeho nejlepšího mi připomněly schopnost nadhledu a lehkosti. Pořád o všem hluboce nepřemýšlet a nehledat řešení za každou cenu. Prostě nechat věci být a dát okolnostem někdy jen čas. Nechat děj událostí přirozeně plynout a řešení nechat přijít k nám zvenku.
Děti z této oslavy mi připomněly moje vnitřní dítě, kterému jsem už delší dobu nevěnovala pozornost. Dítě, které mě z hlavy táhne do srdce, abych si uvědomila, jak jsou emoce důležité a jak nás v životě formují. Abych se jim nebránila a pochopila, proč se v daných situacích spouštějí.
Díky této oslavě jsem si uvědomila, že jako máma někdy zapomínám, jak:
….je důležité umět žít dneškem
….dětem prospívá dát prostor jejich samostatnosti. Dovednosti, která buduje jejich sebeuvědomění a víru ve vnitřní úsudek.
….je poučné nechat věci někdy uzrát
…je nepřetěžovat neustálými informacemi, podněty či otázkami
…důležitá je bezpodmínečná láska
Asi každý z nás bude mít svá JAK?. Přeji vám, aby se s každým JAK objevilo i JAK NA TO.
Nejnovější komentáře