Že mi to ale trvalo. Až poslední roky mi totiž došlo, jak ulevující je si takříkajíc lidově „pokecat“ a trávit čas v přítomnosti opravdových žen – přítelkyň, kamarádek, blízkých duší. Žen, před kterými nemusíte hrát vůbec nic. Jsou s vámi proto, jaká jste, ne proto kým jste. Žen, které se o vás zajímají srdcem. Vidí vaši vnitřní sílu i křehkost a inspirují se vámi. Ano, každý můžeme být pro někoho inspirací, aniž to tušíme .

Když s takovými ženami mluvíte, vidíte v jejich očích skutečný zájem. Neodsuzují, nenutí svoje názory, nehodnotí váš out-fit, váš make-up, vaše pracovní úspěchy a kam a za kolik jezdíte na dovolenou. Naslouchají a JSOU. Neznamená to, že by se nezajímaly. To není nám ženám od přírody vlastní se nezajímat ?. Naopak, zajímají se o to nejdůležitější – o VÁS a všechny vaše vnitřní bytosti. Vnitřního kritika, vnitřní dítě i vnitřního rádce. Vědí, že tyto bytosti jsou zdrojem toho, jak se vám v životě daří, jak o sobě smýšlíte a jaké vztahy si do života přitahujete.

Díky koučinkové škole Puremind, kterou jsem absolvovala loni na podzim, mi do života vstoupilo 6 žen. 6 moudrých a citlivých žen. Touto cestou jim chci poděkovat. Aniž to možná tuší, pomohly mi začít věřit, že silnou stránkou ženy je umět vnímat sebe a své tělo. A naučit se tento pocit vnímat. Odhodit strach. Dovolit si před druhými ženami plakat, vztekat se a žárlit. Nechat ze svého těla vystoupit vzpomínky a energie, které už nám neslouží. A podle zákona zachování energie přijde velká úleva ?. Energie, kterou jste pustili, se přemění na novou, ze které můžete čerpat a kráčet dále na své cestě sebepoznání.

Od té doby se snažím na ženy nahlížet více srdcem než rozumem. Vnímat, jaké jsou než jakými se jeví být. Uvidíme, co dalšího mě toto vnímání druhých naučí o mě samotné.